Ruina hradu Mirów - Polské Maledivy
Zámek v Mirówě je součástí známé Stezky Orlích hnízd, která je jednou z nejvýznamnějších turistických tras v Polsku.
Zřícenina hradu Mirów
Hodinu cesty od Katowic najdete zříceninu hradu stejnojmenné vesnice. Zřícenina je součástí systému tzv. Orlích hnízd, která byla stavěna jako obrana proti západním sousedům. První zmínky o hradu pochází již z roku 1399. Pokud plánujete navštívit třeba Kraków, je to jen půlhodinová zajížďka.
- Areál můžete navštívit se svým psem.
- Můžete sem jet na kole.
- Přelety dronů nad ruinami a v jejich blízkosti jsou zakázány.
Stezka Orlích hnízd, co to je?
Zámek v Mirówě je součástí známé Stezky Orlích hnízd, která je jednou z nejvýznamnějších turistických tras v Polsku. Je dlouhá 164 km, prochází Malopolským a Slezským vojvodstvím a je značena červeně. Vede malebnými oblastmi Krakovsko-Częstochovské pahorkatiny, kde najdete četné středověké hrady, inselbergy a tvrze. Název Stezka orlích hnízd odkazuje na těžko dostupná pevnůstka umístěná vysoko na skalách, jako jsou orlí hnízda. Velmi oblíbená je také Jurská cyklostezka Orlích hnízd, která vede po velmi podobné trase a je o něco delší, dlouhá 190 km. Obě trasy si dychtivě vybírají milovníci historie a přírody.
Parkování
U hradu v Mirówě je velké bezplatné parkoviště.
Mapa
Historie z wikipedie
Hrad v Mirówě byl postaven v dobách Kazimíra Velikého kolem poloviny čtrnáctého století u vesnice Mirów. Historici se domnívají, že na tomto místě stály původně dřevěné budovy. Na počátku byla tvrz tvořena kamennou strážní věží podřízenou nedalekému hradu v Bobolicích, který byl spolu s ní součástí obranného systému známého dnes jako Orlí hnízda. Tato strážní věž patřila šlechtické rodině Lisů, která vlastnila také nedaleký hrad v Koziegłowech. Ti jako první zahájili rozšiřování opevnění do podoby rytířského hradu. V roce 1378 hrad dostal od Ludvíka Węgierského jako léno Władysław Opolczyk, ale pro vedení nepřátelské politiky vůči Polsku mu jej král Vladislav II. Jagello v roce 1396 odebral.
Jednu z prvních zmínek o hradu zaznamenává Sassin, který byl v letech 1401–1405 prvním mirówským purkrabím. Ten spravoval hrad jménem majitele – kastelána z Nowého Sącze, Krystyna z Kozichgłów. Soudní dokumenty v roce 1416 zmiňují dalšího purkrabího hradu, který měl spor s farářem ze Zrębic. V roce 1424 převedl Vladislav II. Jagello svou vesnici Mirów s dalšími vesnicemi na Krystyna na základě jeho žádosti. Později, v polovině 15. století, se hrad v Mirówě dostal do rukou dalších rytířských rodin. V roce 1442 koupil panství Mirów Piotr z Bnin a zahájil zvětšování hradu. Pokračovali v něm další majitelé (Myszkowští erbu Jastrzębiec), kteří hrad zakoupili v roce 1489 a kteří sem přesunuli své rodinné sídlo. Během této doby byl hrad zvýšen a byla postavena také obytná věž. Omezené možnosti rozšíření však znamenaly, že se Myszkowští později přestěhovali na nové, pohodlnější místo a hrad přešel do rukou Piotra Korycińského a poté rodiny Męcińských.
Zámek v Mirówě hodně utrpěl během švédského období, kdy byla zničena velká část hradeb. Přes rekonstrukční práce majitelů hrad pomalu chátral a v roce 1787 byl definitivně opuštěn. Pevnost se pak stala zdrojem stavebního kamene pro místní obyvatele, což urychlilo devastaci hradu, ten již neměl střechy a stěny byly na mnoha místech zhroucené. V 19. století byl hrad poprvé inventarizován. V roce 1934 se však jižní zeď hradu zřítila.
Ruina hradu Mirów
- Facebook hradu
- Kousek od hradu můžeš navštívit zámek Bobolice
Komentáře
Chcete pomoci naplánovat výlet nebo koupit ubytování? Napište mi mail (vita@polske-maledivy.cz) pomůžu Vám.
Před přidáním dotazu se prosím podívejte jestli už nebyl někde v diskuzi zodpovězen, díky.